Tento výlet jsme si vymyslely a domluvily s Evičkou (taktéž majitelkou jednoho „chodského psího klenotu“), která byla začátkem léta na dovolené na Moravě. Zatelefonovala jsem několika přátelům a protože zrovna měli čas, tak jsme se na parkovišti pod hradem Buchlov sešli v počtu 10-ti lidí a 9-ti psů. Počasí nám zprvu moc nepřálo a hned a prvním kilometru naší trasy nás začal kropit déšť. Ten byl také důvodem, proč se s námi u kostela Sv. Barbory rozloučila Jana s Honzíkem – v takovém počasí opravdu nebylo rozumné skotačit po lese s batoletem na zádech. My jsme pak pokračovali dále a střídavě oblékali a svlékali pláštěnky.

Na cestě jsme dělali spoustu pravidelných přestávek, abychom se příliš neunavili. Pánové, kteří pěším výletům příliš neholdují, téměř celou cestu debatovali o rybolovu a tuto debatu prokládali sběrem hub. Rovněž jsme nezapomínali pravidelně svačit a o svačinky se dělit se svými čtyřnohými chlupáči.

Pravdivost věty: „Když Fali kouká na svačícího páníčka, tak by si srnky nevšiml, ani kdyby jim přeskočila přes hlavu.“, byla téměř okamžitě dokázána činem – za srnou, která se pohnula v nedalekém křoví, se rozběhli všichni přítomní psi kromě Falka, Mery a Dary, tzn. všichni kromě těch, kteří zírali na svačícího turistu. Srnčí kýtu jsme však na večeři neměli, protože všichni psi se během několika okamžiků zase vrátili ke svým páníčkům.

Odolali jsme lákavému nápadu Radka, abychom si cestu zkrátili a vydali se přímým směrem k hradu (asi by to byla cesta jako z pohádky „přes hory a doly, přes sedmero řek a sedmero potoků, křovím, nekřovím, pouští a pralesem“) a vydali jsme se dál po turistickém značení, které nám slibovalo, že po 3,5 km chůze budeme na Buchlově. I když nám za chvíli zase sdělovalo, že po 4,5 km chůze budeme na Buchlově, nedali jsme se odradit a tvrdohlavě jsme se tohoto turistického značení drželi a skutečně jsme nakonec na ten Buchlov došli (aniž bychom zabloudili, jak už je, v mém případě, „dobrým zvykem a tradicí“).

Celkem jsme ušli cca 12 km, ale mě druhý den bolely nohy tak, jako bychom šli nejméně 5x tolik L ….. a to nás další den (v sobotu) čekal další pěší výlet – tentokrát 15. moravský výlet s choďáky do NPR Čertoryje. Jak jsme nakonec zvládli tuto15 km trasu v okolí rekreační oblasti Lučina si můžete přečíst ZDE.

      Iveta M.

Fotografie z výletu na Buchlovské kameny najdete ZDE.

Povídání o výletě od Evy a Akouše najdete ZDE.