Radějov a rozhledna na Travičné
V sobotu bylo nádherné počasí a já už jsem byl nedočkavý (jako sáňky v létě) až zase vyrazíme na výlet....panička však nejdříve odjela bez nás, psů, na místo srazu pro další výletníky....když se pak vrátila a já viděl, že spolu s ní přijelo několik aut a v každém z nich byl minimálně jeden pes, tak jsem už nebyl k udržení.....a tak jsem v tom rozrušení vlezl nejdříve do svého postroje naopak a ještě zamotal vodítko. Ráďa mi řekl, že jsem trouba, ale pak to vše rozmotal a napravil a konečně jsme mohli vyrazit, abych zjistil, kdo dnes přijel výletit.
Sešlo se celkem 8 psů....4 štěníci a 4 dospělí (šelťáka už počítám za dospělé, neboť je mi sympatický svým odporem k vodě).
ch.p. Gar z Dašického zátiší a šelťák Louisík s Lucií a kamarádkou Evou (ta měla plný batoh piškotů, takže jsme s ní všichni kamarádili :-)))
ch.p. Roník (Aron Clovis Bohemia) se svou smečkou (Katka + manžel)
„chodě“ Artík (Artie Černá Luna) + Eva
štěndo Rasty s paničkou
ch.p. Dara a „chodě“ Mery (Amarethy Fidelis et Fortis) s celou svou lidskou smečkou
„chodě“ Rexík (Kerberos Rex z Gipova) a já – Falko, s Radkem a paničkou
Celkem 8 psů a 12 lidiček.
Někteří vodomilní hafani se vyráchali v potoce ještě dříve než jsme vyrazili, já jsem pouze doplnil „značkovací tekutiny“, abych pak mohl po cestě značit trasu. Vydali jsme se „po modré“ a kopec byl stále strmější....panička sice doufala, že ji potáhnu, ale to se mýlila...občas jsem jí sice výrazně pomohl, ale zase ne moc, aby si na to tahání do kopce příliš nezvykala. A tak když na kopci konečně popadla dech, tak vyhlásila přestávku.
Hned na první zastávce se ukázalo, že nejlepší svačinku má tentokrát náš Radek ...... a Evička, že má (pro změnu) plný batoh piškotů :o). A tak jsme se nejdříve shromáždili kolem Radka a když bylo dojedeno, tak jsme se přesunuli k Evě. Po nezbytném fotografování jsme pokračovali dále. Kopec už nebyl tak prudký, po něm následovala krátká rovinka a pořádný kopec dolů. Občerstvili jsme se u studánky a pokračovali dál. Těšil jsem se, že zase proženu nějakou dotěrnou husu (jako loni), ale všechny byly tentokráte za plotem. Další občerstvovací zastávka byla v Radějově, kde se opět někteří vodomilci vyráchali v potoce a pak jsme vyrazili po žluté turist. značce k rozhledně.
Těsně před výstupem se od naší smečky oddělila štěňata s tím, že na nás počkají pod kopcem. A tak kopec na rozhlednu šlapali pouze dospělí psi a 8 lidiček, zatímco štěnda se svým doprovodem se vydala do hospody a cestou se zastavila ještě na malou koupel v potůčku. My, dospělí, jsme je pak (při návratu z rozhledny) následovali. U bufetu jsme si krásně odpočinuli a občerstvili se. Protože však bylo stále větší horko, tak se naši „dvounožci“ domluvili na změně trasy. Zrušili jsme plánovanou trasu zpět přes Žerotín, kde by nás čekala cesta po louce a mezi poli, ale vyšli po louce zpět do lesa a odsud jsme se dostali po lesní cestě zpět nad rozcestí do Mlýnků. Lesní cesta byla plná nádherných blátitých kaluží a já jsem si musel hned do několika šlápnout. Panička mi řekla, že jsem čuně....(jenže kdyby viděla, jak se Gar vyválel v blátě cestou na rozhlednu, tak by možná mluvila jinak).
Na rozcestí jsme udělali opět krátkou přestávku a pak jsme jen seběhli kopec a byli jsme zpět. Poté už následovala část výletu, kterou jsem já vůbec nemusel absolvovat – koupání v přehradě. Někteří nadšenci, včetně našeho Rexe, se do vody vrhli téměř po hlavě. Já a šelťák Louisík jsme seděli opodál a dávali si pozor, aby nás některý vodomil náhodou nepostříkal. Na svou dobrotu (a hlavně plný batoh piškotů) tentokrát doplatila Eva, ke které si všichni hafani postupně přišli pro piškot a nezapomněli se u ní pořádně otřepat, případně se o ni i otřít.
Rexík a Lucie se ujali role plavčíků...Rexík pobíhal po břehu a v mělké vodě a hlasitým štěkotem organizoval plavání, zatímco Lucie se zřejmě rozhodla přihlásit šelťáka do plaveckého výcviku. V náručí ho přinesla k vodě a postavila do mělké vody u břehu. A pak si někdo vzpomněl, že jsem jediný suchý pes. Zkoušeli mě nalákat do vody na piškoty, ale marně. Dokonce mi do vody ten piškot i hodili.....ale já jsem natáhnul svou dlouhou tlapku a piškot si přitáhl ke břehu. A tak mi hodili druhý piškot kousek dál.....musel jsem sice vlézt předními tlapkami a jednou zadní tlapkou do vody, ale i tak jsem na piškot dosáhl a dokonce jsem ubalancoval i to jejich mírné popostrčení. Ten den jsem zůstal jediným suchým psem!
Jak to bude s další vycházkou to nevím, protože moje panička druhý den uklouzla na chodníku za chatou, plácla sebou a ještě si přisedla nohu.....takže jsem s ní pak musel chodit (já chodil, ona kulhala) povinně v potoce, aby si zchladila otékající prsty na noze. Pak jí tu nohu ještě pošlapali...(nejprve Rexík a pak ještě Tom v pohorkách)...to byste nevěřili, jak umí panička nádherně výt....když dokvičela, tak prohlásila, že pokud prsty neměla zlomené už při pádu, tak teď je má zlomené určitě.......protože však ráno šla do zaměstnání a nikoliv k lékaři, tak se zdá, že to zase tak hrozné nebude.
Zde jsou fotografie:
1/ naše: http://www.foto-album.cz/album.asp?Id=7841&Count=0
2/ od Lucie: http://chodak.album.cz/vylet-radejov/