Referát nebo reklama ?
Tolik jsem se tentokrát těšila na víkend........pojedeme lyžovat, vyjdeme někam do okolí s Falim, večer „něco málo“ uděláme doma, .... atd. Jenže když jsem dorazila domů, ohlásil mi starší syn, že ho po tělocviku šíleně bolí nohy a lyžovat nejede, manžel se také rychle přidal se sdělením, že je nějaký „rozlámaný“ (a nenápadně ukrýval nové číslo rybářského časopisu za zády) a mladší synek (s vidinou hry na počítači) se k nim okamžitě přidal také.
Nu dobrá, lenoši .... tak tedy zrušíme lyžování .... alespoň budu mít čas na tvorbu internetových stránek. Jenže maminka míní a synáček mění. Jen jsem v sobotu odpoledne ve volné chvilce usedla k počítači, už u mě stál synáček a sděloval mi, že byl vylosovaný, aby v pondělí učil přírodopis na téma: Pozorování Měsíce a že potřebuje, abych mu „něco málo“ přepsala na počítači. Jeho příprava podle učebnice byla sice pěkná, ale opravdu krátká (přesně: něco málo), což znamenalo, že by musel víc než polovinu vyučovací hodiny zkoušet, čímž by u kamarádů asi dost poklesl v oblibě :o(( .... a tak jsme společně vyhledali spoustu dalších informací a já začala psát.......jenže Radek už nějak ztratil zájem a nejvíce ho zajímal Falouš rozvalený pod stolem ....a tak jeho diktování, kdy si tu a tam „odskočil“ na úplně jiný řádek či odstavec, leckdy nedávalo smysl ...... začínala jsem být docela nervózní, neboť jsem u počítače seděla už skoro dvě hodiny.....a tak se stalo, že jsem na samý závěr, místo slova „ano“, odklikla slovo „ne“.....bohužel (pro mě) dotaz zněl: „Mají se změny v dokumentu uložit?“ Nu, nevadí, WORD přece ukládá průběžně, takže mi tam bude chybět maximálně poslední odstavec. Otevřela jsem příslušný dokument ……… a zírala na prázdnou stránku s velkým, nadpisem „Pozorujeme Měsíc“ ........ když jsem se z toho šoku probrala, tak jsem se pídila PROČ????.......vždyť jsem to automatické ukládání měla nastaveno i v tomto (starém) počítači……….no jasně: některý „šikulka“ to zatržítko, v rámci prozkoumávání funkcí WORDu, zrušil. Podle toho, že se Radek okamžitě (a zcela dobrovolně) vytratil utírat nádobí, jsem pochopila, kdo byl oním průzkumníkem.
Sice jsem v prvním návalu vzteku prohlásila, že si to teď může napsat celé znovu a sám, ale když mi uvařil dobré kafíčko, tak jsem se dala přemluvit a šla psát nanovo.....Radek vzorně diktoval a za každou větou hlásil: „Mami, uložit!“
Na tvorbu internetových stránek mě ten den už přešla chuť, neboť jsem měla dojem, že 4 hodiny strávené za počítačem jsou tak akorát dost!......Pokračování na tvorbě stránek tedy nechám na neděli.
Jenže …………… jen jsem v neděli odpoledne usedla ve volné chvilce k počítači, už tu byl zase Radek se sdělením, že ještě dostal za úkol napsat referát o poslední knize, kterou četl. „Nu, to bude ovšem tvrdý oříšek“, konstatovala jsem nahlas, „vždyť ty vůbec nic nečteš!“
Radek mě ujistil, že to vůbec nevadí, že už to má vymyšlené a jen potřebuje, abych mu to přepsala na počítači a vytiskla. A už ani nečekal, zda budu souhlasit a rovnou diktoval.......vymyšleno to měl fakt dobře, jen ty věty byly poněkud kostrbaté. Nosnou kostrou celého referátu bylo vyprávění o povídkách „stáhnutých“ ze stránek CHS Z Uralu .... je fakt, že Radek je ochoten příběhy haskounky Kesy (C´ Casona Z Úvaláku) číst pořád dokola. K tomuto vyprávění směřoval celý referát a rovněž v rámci „čtené ukázky“ měl Radek připravený příběh o tom, jak Kesy upravovala své paničce byt. No jo, jenže internet není kniha a poslední, co náš Radek četl (resp. čím listoval a četl jen to, co zrovna potřeboval zjistit), byly brožury z cyklu „Jak na počítač“. I s tím si Radek poradil celkem „šalamounsky“. Aniž si to uvědomil, použil dva „oslí můstky“ a referát byl na světě. „Klobouk dolů“, na kluka v 5-té třídě to byl dobrý nápad. A tak jsem mu jen přidala kousek úvodu (svůj vlastní citát, který mi Radek připomenul), poopravila kostrbatý slovosled a „rozvinula“ některé holé věty. Vzniklo zajímavé „dílko“......můžete posoudit sami:
Jak na počítač – Poznáváme internet
Čtení knížek mě moc nebaví, ale rád si přečtu něco o počítači a o psech. Nedávno jsem zjistil, že i na internetu lze najít zajímavé články a vyprávění.
Maminka sice říká, že „toto psaní se klasikům, jako je Puškin a Dostojevský, zdaleka nevyrovná, ale zase je to alespoň čtení zábavné a poučné a jistě mě to do budoucna neodradí od čtení knih světových klasiků.“
V poslední době jsem tedy četl dvě knihy z cyklu: Jak na počítač. První se jmenuje Poznáváme internet. V této příručce jsem se naučil co je internet, internetový prohlížeč, internetový vyhledávač, jak se mám pohybovat po internetové síti a co tam můžu najít. A protože se zajímám o psy, především o plemena Sibiřský husky a Chodský pes, zadal jsem postupně tyto názvy do vyhledávače.
Ze všech internetových stránek, které jsem si přečetl, se mi nejvíce líbilo povídání na stránkách chovatelské stanice sibiřských huskyů, která se jmenuje Z Uralu. Majitelka této stanice zde vypráví veselé příběhy o tom, jak jim fenka KESY (podle průkazu původu: C´Casona z Úvaláku) upravovala byt podle svého vkusu, pomáhala hledat houby a sežrala svíčkovou, co měli mít k obědu.
Stránek o chodských psech se mi líbilo hned několik, ale zatím jsem si nechal vytisknout pouze rady „Jak vychovávat štěně chodského psa“ a „Malé rady pro začátečníky - Jak připravit psa na svod“. Autorkou tohoto článku je majitelka chovatelské stanice Z Gipova, odkud bychom si měli asi za měsíc přivézt štěně chodského psa („choďátko“).
Protože se mi internetové stránky jednotlivých psů a chovatelských stanic moc líbily, začal jsem se zajímat, jak se takové stránky dělají. Začal jsem číst knihu: Vytváříme WWW stránky a hned jsem také vše, co jsem se v knize naučil, vyzkoušel.
Přestože jsem zatím na začátku knihy, zkusil jsem, s pomocí maminky a bratra Tomáše, vytvořit WWW stránky našeho pejska Falka.
Mají adresu: www.falmra.estranky.cz
Tak za tuhle reklamu pro CHS Z Uralu, CHS Z Gipova a internetové stránky našeho psa, dostal Radek „1 podtržená“ ! A teprve pak z něj doma „vypadlo“, že se vlastně ve škole přihlásil na tvorbu referátu dobrovolně.......