Tesák, Vičanov, Košovy, Tesák
Cílem výletu byla Přírodní rezervace Tesák, která tvoří přirozený porost jedlobučiny v Hostýnských vrších. Nachází se na jihovýchodním svahu se sklonem 35 stupňů nedaleko vrcholu Ožiňák, v nadmořské výšce 565-650 m, asi 1 km severovýchodně od turistické chaty Na Tesáku. Motiv ochrany: zbytek autochtonního porostu typu jedlových bučin starého asi 180 let s charakteristickým bylinným podrostem. Jeden z nejlépe zachovaných porostů tohoto typu v Hostýnských vrších. PR Tesák je součástí Ptačí oblasti Hostýnské vrchy. Předmětem ochrany jsou populace strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos) a lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy. Dále se nachází na území, které bylo navrženo jako Evropsky významná lokalita Tesák představující bukové a smíšené lesní porosty a břehová společenstva podhorských potoků a bystřin. Předmětem ochrany jsou jeskyně nepřístupné veřejnosti jako typu přírodního stanoviště a významné lokality čolka karpatského (Triturus montandoni) a střevlíka hrbolatého (Carabus variolosus).
Podle hojného počtu výletníků, kteří se v neděli dopoledne sešli na místě srazu – na parkovišti na Tesáku, bylo zřejmé, že jsme nebyli sami, kteří se na výlet těšili :-).
Tentokrát přijeli výletit:
Homolkovi (3) a CHP Amarethy Fidelis et Fortis (Mery) a „CHP“ Dara
Lucie a CHP Ch. Gar z Dašického zátiší a „šelťák“ Louis
Štirbovi (3) a CHP Asyr Western Star (Jásoň)
Zelinkovi (3) a CHP Issabo Daraskár
Makovcovi (2) a CHP Corry Krosandra
Dohnálkovi (2) a CHP Aron Clovis Bohemia
Martina + 1 a CHP Jessica Vigillo a „westteriérka“ Sanny
Mráčkovi (3) a CHP Kerberos Rex z Gipova (Rexík) a „sibiřský husky“ Falko Euro Oil
Lenka a Mirka Bednářovy a 4 jezevčíci
Barča a Janička a „malý knírač“ Deny
Buksovi (2) a jejich přátelé (4) a „dalmatin“ Charlie a „mops“
Celkem 27 lidí a 19 psů (z toho 9 chodských).
Nutno podotknout, že do výčtu zúčastněných jsme započítali i našeho souseda a jeho dalmatina Charlieho, který nás lákal k pěší túře na Tesák již z domu (což je nějakých 15 km) slovy: „To není zas tak daleko, přeběhneme tady naproti přes Kozinec (pozn. autora: to je kopec nikoliv „kozí“ hromádka J ) a pak kousek do kopce ......“ Pro ty, kteří právě přemýšlí, zda na výletě zahlédli člověka s dalmatinem dodáváme, že jsme je potkali až v poslední části výletu, na červené turistické značce, když nám šli v protisměru naproti. V té době už měli za sebou cca 20 - 25 km chůze (bez mapy) po okolních kopcích a proto jsme přesvědčeni, že takový výkon stojí za zmínku.
My jsme se ale k takovému dobrodružství zlákat nedali (a do budoucna ani nedáme), šetřili jsme síly a autem se vyvezli až na místo srazu – na Tesák. Pod vedením Radka (kterému čtyři dny před výletem sundali z nohy sádru) jsme se z Tesáku vydali svižným pochodovým tempem po zelené turist. značce kolem podnikových chat TONu, Meopty a TJ Chvalčov na Vičanov. Zde byl krásný výhled do okolí. Naše první zastávka byla na svahu nad Košovy. Posvačili jsme, pokochali jsme se krásným výhledem a pokračovali jsme dále po zelené směrem dolů ke Košovům. Opatrně jsme sestoupali z prudkého kopce, na jehož úpatí na nás číhala Lucie s fotoaparátem v ruce (zde nutno podotknout, že je zvláštní, rep. podezřelé, že až do té doby neměla potřebu fotografování). Kupodivu sebou v této kritické části trasy nikdo nepraštil o zem, takže Lucie žádný veselý snímek neulovila. Na chodské kachny čekalo malé osvěžení v místní vodoteči nazývané JUHYNĚ a na moji smečku pak velké překvapení, když jsem zcela dobrovolně vlezl do vody. Po zpevněné lesní cestě podél rekreačního střediska ARCHA jsme vystoupali až na vrch Ožiňák, kde navazuje zelená značka na červenou. Asi v polovině cesty zpět údajně uhýbá z červené značky lesní stezka, po které se můžeme vydat k místu zvanému Teodorův pramen. Původně jsme se vydali tímto směrem, ale pak jsme si chůzi po neznačené trase raději rozmysleli a vrátili se zpět na červenou turist značku a po ní se vydali směrem zpět na Tesák. Čas, který jsme si takto ušetřili, jsme využili k posezení v zahrádce Sporthotelu. Na závěr jsme ještě pořídili společné foto a pak už jsme se rozloučili a pokračovali směrem k domovu. Na návštěvu jsme pozvali Lucku a Homolkovy, takže v neděli odpoledne u nás na zahradě pobíhalo celkem šest psů, což způsobilo kolemjdoucím menší šok, ale zase se tím prokázalo, že je u nás na zahradě ještě alespoň pro jednoho psa (nejlépe choda nebo huskouna) místo J .
Na výletě fotografovali:
Mráčkovi, Štirbovi, Martina, Homolkovi a Lucie